Bitva u Slavkova

Bitva u Slavkova, jedna z nejvýznamějších událostí evropských dějin 19. století, se konala 2. prosince 1805. Ve zvlněném terénu východně od Brna proti sobě stáli francouzký císař Napoleon I. se 75 000 vojáky a spojenecké armády ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. o síle 90 000 mužů. Početně slabší Francouzi zvítězili a způsobili spojencům katastrofální porážku. Po devítihodinové bitvě zůstalo na bojišti více než 18 000 mrtvých vojáků. Příměří bylo uzavřeno 6. prosince 1805 na zámku v nedalekém Slavkově u Brna. Bojiště Bitvy tří císařů stále láká návštěvníky z domova i ze zahraničí a každoročně ve výročí bitvy se na místech s ní spjatých konají nejrůznější pietní akce.

http://www.austerlitz-ops.cz/

Žuráň

Významné návrší v katastru obce Podolí asi 1 km severně od Šlapanic, které je do jisté míry umělou mohylou s hroby z období stěhování národů z 5. a 6. stol. Odtud se otevírá pohled na převážnou část slavkovského bojiště. Ze Šlapanic k Žuráni nejsnadnější přístup pohodlnou chůzí asi 25 minut.

Žuráň byl Napoleonovým velitelským stanovištěm v počáteční fázi památné bitvy; v roce 1930 byl na Žuráni odhalen kubistický památník od ing. arch. Kerharta s plastickou bronzovou mapou znázorňující postavení armád před rozhodujícím střetnutím.

Návrší je pozoruhodné i jako významná archeologické lokalita. Pravděpodobně vůbec první archeologické objevy na Žuráni se datují k roku 1850. Úplný a systematický archeologický výzkum tu byl proveden až za sto let, v letech 1948 až 1950. Řídil jej doktor Josef Poulík, později akademik a ředitel tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV v Brně, rodák z nedalekých Jiříkovic. Velký plošný odkryv temene kopce vedl k objevu obrovitého kamenného pole o průměru asi 80 metrů, ohraničeného obvodovou zdí z kamenů kladených na sucho. Tato stavba byla původně mnohem mohutnější, avšak po staletí sloužila obyvatelům okolních obcí jako zásobárna stavebního kamene. V kruhové nekropoli byly odkryty hroby z různých historických období. Byly však již před dávnou dobou vyloupené.

Santon

Vrch na severní straně bojiště nad vesnicí Tvarožná. Kdysi se mu říkalo Padělek či Tvaroženský kopeček. Exoticky znějící jméno Santon mu dali francouzští vojáci, kterým podle jedné verze připomínal stejnojmenný kopec z jejich egyptského tažení. Pahorek byl opěrným bodem francouzského dělostřelectva. Na vrcholu, který byl před bitvou uměle srovnán francouzskými ženijními jednotkami pro palposty 18 děl stojí kaplička zasvěcená Panně Marii Sněžné z roku 1832 s pamětními deskami francouzských generálů Clapareda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Opodál se nachází kopie francouzského polního děla a kousek pod ním tři pásy okopů levého křídla francouzské armády. Při těžkých bojích o Santon byl raněn i generál - Jean Marie Roger Valhubert, který zemřel několik dní poté v Brně a byl pochován na někdejším městském hřbitově, dnes Tyršově sadu, kde místo jeho odpočinku připomíná pomníček. V Tvarožné každoročně na přelomu listopadu a prosince probíhá v rámci vzpomínkových akcí rekonstrukce bitvy, které se zúčastňují vojenské historické kluby od nás i ze zahraničí.

Mohyla míru

Památník na pratecké výšině, nadčasové memento všech válek a dnešní dominanta a přirozený střed chráněné památkové zóny Slavkovského bojiště. Pratecká výšina jižně od obce Prace byla rozhodujícím místem bitvy - opěrný bod spojeneckých vojsk, jenž podle legendy ozářilo rudé "slavkovské slunce - le soleil d`Austerlitz" a odkrylo Napoleonovi nepřátelské kolony lemující hřeben návrší.

Kamenná kaple, svým tvarem vzdáleně připomínající pyramidu, stojí na nejvyšším místě Prateckého návrší, kde probíhaly rozhodující boje. Její hrot, zakončený stylizovaným dvojramenným křížem, se tyčí do výšky 26 metrů. Nad vchodem do kaple jsou vytesána slova starozákonního proroka Izaiáše "Interfecti mei resurgent - Moji padlí opět povstanou", která vystihují ducha tohoto pietního místa. Čtyři bohatýři střežící mohylu drží štíty Ruska, Rakouska, Francie a Moravy. Uprostřed kaple uzavírá mramorová deska vstup do podzemního ossaria (kostnice), kam byly - a dosud jsou - ukládány ostatky padlých nalezené v okolí. Iniciátorem této stavby byl brněnský kněz a středoškolský učitel páter Alois Slovák (1859 - 1930). Secesní památník vyrostl v letech 1910 - 1912 podle návrhu architekta Josefa Fanty (1856 - 1954) za peníze z několika veřejných sbírek i podpory od vlád Ruska, Francie a Rakouska. Akt předání veřejnosti však proběhl, z důvodu vzplanutí 1. světové války, teprve v březnu 1923. V těsné blízkosti Mohyly míru stojí i muzeum se stálou expozicí, věnovanou průběhu bitvy, a restaurací. Kaple byla v létě roku 1999 restaurována v secesním stylu. U příležitosti významných svátků a v hlavní turistické sezóně je památník slavnostně osvětlen.

Stará pošta

Jeden z nemnoha původních historických objektů bezprostředně spojených se slavkovskou bitvou. Stará pošta (do r. 1879 Pozořická pošta) stojí na silnici z Brna do Olomouce přibližně v polovině cesty mezi křižovatkami Pozořice-Holubice a Kovalovice-Velešovice. Tato soukromá dědičná pošta byla zřízena jako zprostředkující stanice mezi Brnem a Vyškovem v r. 1785. Pozořická (Stará) pošta byla svou polohou předurčena stát se jedním z důležitých orientačních bodů ve Slavkovské bitvě. Vystřídala se zde řada představitelů obou bojujících stran: 28. 11. 1805 zde měl hlavní stan maršál Murat a téhož dne zde měl poradu se svými maršály císař Napoleon; 2. 12. 1805 zde bylo hlavní stanoviště ruského generála Bagrationa; po vítězné bitvě na Staré poště nocoval císař Napoleon, který zde o den později vyslechl z úst rakouského parlamentáře podmaršála knížete Jana z Lichtenštejna návrh k jednání o separátním míru. Dnes mohou návštěvníci v rekonstruovaném objektu prožívat atmosféru napoleonských válek se skupinami vojáků v dobových uniformách, projet  se na koních, nechat si zhotovit ručně ražené dobové medaile, prohlédnout si obnovené interiéry poštovní stanice, shlédnout malou muzejní expozici a dopřát si některé z pochoutek připravených podle původních moravských receptů v restauraci pošty, zařízené v rustikálním duchu. Objekt nabízí i stylové exkluzivní ubytování.

Napravo od vjezdu k domu se zachovala tzv. Ruská kaplička, kterou údajně nechala vystavět ruská šlechtična na paměť svých padlých příbuzných. Blízko kaple je také místo posledního odpočinku dalších obětí bitvy. Na počátku našeho století sem byly převezeny ostatky vojáků z hromadného hrobu u cesty blízko lomu mezi Holubicemi a Blažovicemi.

www.staraposta.cz