Historie až do současnosti
Původ názvu Šlapanice
Podle staročeského názvu šlapan - pasivum slovesa šlapati, Šlapanic jako potomek Šlapánův, plurál Šlapanice jako ves lidí Šlapánových. V nejstarší zmínce o Šlapanicích je uvedeno jméno Johannes Plebanus de Zlapanicz. Cizojazyčně v latinských textech (nejčastěji) Slapanicz nebo Lapanicz, v německých Schlappanitz, za Protektorátu Čechy a Morava - Lapanz.
Nejstarší údaje
Podle archeologických nálezů se udává osídlení pod dnešním městem a okolím již od starší doby kamenné. Slovanské osídlení existovalo potom v období Velké Moravy v 9. - 10. století (nálezy v horní části dnešního Masarykova náměstí blízko kostela) a podle křesťanského pohřebiště z 11. století (odkrytého při stavbě cihelny Tondach Krytina). Archeologické výzkumy prováděli: dr. Josef Stávek (1874 - 1938) a prof. Josef Poulík (1910 - 1998). Podle prvních písemných zmínek v latinsky psané listině olomoucké kapituly existovala zde již v r. 1235 osada s kostelem a farou.Místopis
Šlapanice včetně místní části Bedřichovice leží ve východní části okresu Brno-venkov v přímém styku s územím města Brna, v jeho metropolitní oblasti. Šlapanice jsou přirozeným výchozím místem do oblasti Slavkovského bojiště "Bitvy tří císařů" mimo jiné na vrch Žuráň a na Mohylu míru u Prace. Katastrální území obou obcí leží na přechodu dvou velkých celků, mladší soustavy Karpatské, východně a jihovýchodně je Pratecká vrchovina jako součást Dyjskosvrateckého úvalu; jedná se převážně o nížinu pahorkatovitého reliéfu s nejvyšším kopcem Žuráň 286 m (samy Šlapanice 220 - 230 m), severně je slepencový přírodní krajinný útvar Líchy (údolí k Bedřichovicím) a dále výběžky Drahanské vysočiny jako jižní část Moravského krasu (jeskyně Pekárna aj.). Osu území tvoří potok Říčka; území obou sídelních útvarů postrádá souvislejších porostů - krajina má charakter bezlesé kulturní stepi. Klimaticky je celá aglomerace poměrně příznivá, oblast lze označit jako teplou, mírně suchou s mírnou zimou; převažují severozápadní větry. Hydrologicky je oblast chudá na podzemní vody, z hlediska geologických poměrů převládají sprašové hlíny, spraše a jíly se základovou půdou podmínečně vhodnou.