20. století 1900-1939

Počet domů a obyvatel v letech

1869 - 261 domů, 1819 obyvatel
1900 - 472 domů, 2918 obyvatel
1911 - 594 domů, 3692 obyvatel
1921 - 703 domů, 3866 obyvatel
1924 - 763 domů, 4364 obyvatel
1934 - 1051 domů, 4420 obyvatel
1939 - 1160 domů, 5125 obyvatel

Období "První republiky" 1918 - 1938

Městys Šlapanice se po překonání válečných útrap (nedostatek životních potřeb a ustrnutí výstavby) počal postupně, ale velmi slibně rozvíjet. Všemi směry se stavěly celé ulice prodlužující či obklopující původní selské jádro (selská stavení s dvory a stodolami vzadu v řadě - humna) zejména v ulicích Palackého, Brněnské, Kalvodově a Riegrově). Došlo i k výstavbě celých čtvrtí (např. Jiráskova čtvrť - ulice Jiráskova, Hybešova a Wurmova). Šlo o dělnickou a městskou výstavbu s převážně jedno až dvoupokojovými rodinnými domky. Velké nájemní domy se stavěly až ke konci tohoto období a v nepatrné míře; k jejich rozsáhlejší výstavbě došlo až po 2. světové válce.

1. 5. 1919 byla vysazena na Masarykově náměstí "Lípa svobody". V roce 1931 postihla obec velká povodeň vlivem neregulovaného potoka Říčka. Vodovod ani kanalizace nebyly přes snahu obecního zastupitelstva dosud vybudovány. Od roku 1937 byla ve Šlapanicích krátce Obecní elektrárna na Dlouhé ul. čp. 1157 na dřevoplyn a naftu (výkon 150 kVA) vedená sedmičlenným kuratoriem.

Správní a další orgány:

• sídlo obecního, poštovního a farního úřadu, četnické stanice;
• ve zdravotnictví - dva obvodní lékaři, dva dentisté, lékárna (1921), poradna pro kojence (1922), až dva zvěrolékaři
• ve školství - kromě obecných škol a měšťanské újezdní školy též mateřská škola, "hospodářská" škola, Živnostenská škola pokračovací

Šlapanice se stávají spádovou obcí pro řadu okolních obcí, a také obcí zemědělského rázu s návazností na průmyslové Brno (dělníci, úředníci, žáci středních škol aj. - "noclehárna Brna").

Zemědělství:

V roce 1921 přes 1140 ha orné půdy, 51 ha luk a pastvin, více než 14 ha zahrad a 1,3 ha lesa. Do pozemkové reformy (1923 - 24 - 26) 2 statky (Mitrovských 275 ha, a.c. cukrovaru 175 ha - postupně rozprodávány drobným držitelům půdy a rolníkům), 440 ha půdy 37 výkonných rolníků (23 do 10 ha, 11 od 10 do 20 ha a jen 3 nad 20 ha). Dále 20,54 ha obecních polí, luk a pastvin, po roce 1931 dalších 31 rolníků. Filiálka hospodářského družstva ve Slavkově v 30. letech, odborná zimní hospodářská škola (např. 1919 - 39 celkem 487 absolventů dvouletého studia).

Průmysl:

Průmysl střední velikosti, spíše drobné podnikání, počet dělnických profesí v místě nízký - viz výše.

Sféra živnostensko-obchodnická: na konci 19. stol. 90 obchodníků a řemesel, do roku 1921 se zvýšil jejich počet téměř o 100%, po krizi 1921 - 1923 pak nárůst až na 173 různých živností - úplný komplex zařízení tzv. terciální sféry. Rolnický cukrovar byl od konce 30. let přeměněn na závody papírenského průmyslu - dehtové lepenky firmy Schottola, později postupně Dechtochema n. p., po válce Brněnské papírny, Šlapanické papírny a. s., Karton Morava a. s., ICEC a. s.

Peněžnictví:

Vznik a vývoj od 70. let 19. stol - pobočka Národní záložny zemědělské v Brně, od roku 1908 filiálka První brněnské záložny v Brně, Šlapanická reiffeisenka, Spořitelní a záložní spolek ve Šlapanicích od roku 1928.

Spoje a doprava:

Rostl počet telefonních stanic - v letech 1934 až 1940 se více než zdvojnásobil (ze 16 na 33), rostl počet rozhlasových koncesionářů - 1934 až 1940 (z 411 na 973). Vedle železnice (levnější, více využívaná) od roku 1929 autobusová doprava Šlapanice - Brno, nejdříve soukromá, později (1930) městská Brno - Slatina - Šlapanice (1934 26 spojů denních a večerních).

Tělovýchovné a sportovní organizace, hudebně divadelní a pěvecké činnosti (Kosmák, divadelní soubor Sokola a Orla, dechová hudba kapelníka Antonína Hamra aj.). Místní okrašlovací spolek (péče o zeleň - obecní park, 3 parčíky, stromy a keře v ulicích) - na 1 ha zastavěné plochy připadala zhruba 1/2 ha zahrad, Vlastivědný spolek "Náš domov" (1933), Šlapanické slavnosti (1933) a Šlapanický zpravodaj (od 1934) aj. činnosti, zejména Vlastivědné muzeum (1934).

Pohromy válečné a živelné

První světovou válku (1914-1918) připomíná ve Šlapanicích pomník v parku v Riegrově ulici, dílo brněnského akademického sochaře Joži Kubíčka. Je na něm 83 jmen šlapanických občanů, kteří na bojišti padli.

Důležitá data

1911 - elektrické osvětlení (cukrovar již roku 1887)
1911 - veřejná telefonní hovorna (cukrovar již roku 1887)
1932 - Šlapanické slavnosti
1937 - 1943 - vlastní elektrárna