13. až 18. století

Ve 13. století a za ranného středověku byly Šlapanice dosti bohatou osadou, k čemuž jistě přispívaly staré kupecké cesty vedoucí blízkým okolím, později pak udělení městských privilegií, a to práva tržního, soudního a hrdelního. Jako prebenda kapitulní scholasterie (dnes budova Muzea Brněnska Šlapanice) právě olomoučtí scholastikové ovlivňovali další osudy obce po dlouhou dobu. V té době zde existoval kostel s bohatou farou, obklopený několika domky, který pak byl po zpustošování (lupiči, válkami, požáry) postupně obnovován ve slohu gotickém, barokním až do poslední rekonstrukce v letech 1983-1991.

Převážně feudálně zemědělský ráz osady (později i městečka) se připomíná řadou lenních statků (manské povinnosti); ve 14. stol. jich bylo sedm, od 17. stol. až do roku 1848 dva až čtyři dvory patřící vrchnostem biskupského panství Chrlice, Sokolnice příp. Blažovice, biskupskému lénu Šlapanice a dvoru klášterní školy neboli scholasterie. Toto rozdělení trvalo až do zrušení roboty v roce 1848.

Na počátku 17. stol. ztratily Šlapanice na významu i na svém bohatství, protože obchodní cesty se odklonily směrem na Brno. Podíl na stagnaci měly také válečné a živelní pohromy, epidemie a drancování.

Pohromy válečné a živelné

V roce 1241 ves Šlapanice byla údajně vypálena od Tatarů.
28. března 1401 trestná výprava brněnských proti početné družině loupežníků, opevněných ve šlapanickém kostele. 56 lapků bylo popraveno; příběh popsán latinsky v historicky významném dokumentu Passio raptorum (Kyeszolt).
17. května 1430 porážka části husitského vojska Brňany u Šlapanic.
Roku 1449 Šlapanice vypáleny Ješkem z Boskovic a Svojanova, stoupencem Jiřího z Poděbrad, při jeho tažení proti rajhradskému klášteru.
Od června 1468 do února 1469 Šlapanice utrpěly značné škody při obléhání města Brna uherským vojskem krále Matyáše. Znovu pak od téhož vojska v roce 1470.
Při dvojím obléhání města Brna Švédy (1643 - 1645) byly Šlapanice vydrancovány (Třicetilétá válka).
Velké požáry 1677, 1733 a zejména 1757 (vyhořela celá osada).
6. dubna 1742 Šlapanice pustošeny vojskem pruského krále Fridricha II. (tzv. Války o rakouské dědictví).
Koncem roku 1798 a začátkem 1799 ve Šlapanicích a v okolí obce tábořil pomocný sbor ruské Suvorovovy armády.

Důležitá data

1235 - latinsky psaná listina olomoucké kapituly, týkající se desátků náležejících oslavanskému klášteru - připomínáno: "Jan, kněz ze Šlapanic"
1244 - papež Inocenc IV. obnovuje dispens výše uvedenému Janovi
1262 a 1269 - připomínán Janův nástupce Jindřich
1306 - finanční zabezpečení scholasterie (olomoucký biskup Jan VI.)
1361 - zprávy týkající se opět scholasterie
1376 - markrabě Jan Jindřich a jeho nástupce Jošt nutí kupce, aby opustili "staré cesty v okolí Šlapanic" a vozili zboží své přes Brno
1401 - pochytání bandy loupeživého rytíře Keyzolta brněnskými měšťany
1557 - ustaven se souhlasem biskupa Marka "cech Masařů"
1613 - stavba nové scholasterie
1673 - zmínka o škole a učiteli
od 17. století byly Šlapanice rozděleny na tři části (biskupské panství patřící ke statku Chrlice, biskupský lenní statek zvaný Starý nebo též Dolní dvůr, statek olomouckého scholastika zvaný scholasterie). Tento stav trval do zrušení roboty
1750 - stavba zámku moravského guvernera knížete Blümegena (dnes gymnázium)
1781 - ze zámku klášter paulánů
1747 - 1848 - dědičná rychta v rodě Zemanů

O úroveň výše