Antonín Macenauer
Plukovník RNDr. Antonín Macenauer se narodil se 15. října 1914 zde ve Šlapanicích, ale brzy po Velké válce se rodina přestěhovala do Sokolnic. V roce 1935 dobrovolně přihlásil československému vojenskému letectvu, absolvoval prostějovské letecké učiliště a z vojenské letecké akademie v Hranicích byl v roce 1938 vyřazen jako poručík, polní letec – pozorovatel. Službu konal u 3. leteckého pluku v Piešťanech a 5. leteckého pluku v Brně. V době mobilizace byl zařazen u 83. letky v Německém Brodě.
Po propuštění z armády v březnu 1939, přešel hranice do Polska, přihlásil se do francouzské Cizinecké legie, k vojenskému bombardovacímu letectvu. Po porážce Francie se mu podařilo s celou českou bombardovací skupinou odplout do Anglie, kde byl přidělen k 311. čs. bombardovací peruti jako pozorovatel – navigátor. Po splnění předepsaných 200 operačních hodin, byl od června 1942 převelen na pilotní výcvik jednomotorových strojů do Kanady, ale už v říjnu 1941 byl a svoji úspěšnou činnost u bombardovacího letectva na letounech typu Wellington, povýšen na nadporučíka a uděleny mu byly tři Československé válečné kříže 1939, jedna čs. medaile Za chrabrost a dvě anglická vyznamenání. Po výcviku v Kanadě byl v srpnu 1943 přidělen do Skotska k 312. čs. stíhací peruti jako operační pilot. Od dubna do října 1944 sloužil jako pilot u anglické 391. peruti. Poté byl přemístěn k 6. americké armádě, 84. kanadské skupině jako styčný důstojník – pilot, na osvobozených územích západní Evropy: Holandska, Belgie, Francie, a Německa, kde působil až do konce května 1945.
Za dobu válečné činnosti dosáhl hodnosti štábní kapitán a byl vyznamenán celkem sedmi československými a pěti anglickými vyznamenáními. Za celou vojensku činnost od roku 1935 do roku 1948 uskutečnil 3 230 letů a nalétal 2 500 hodin jako pozorovatel, navigátor a pilot na dvaceti devíti různých typech letounů. Domů do Československa se vrátil 22. srpna 1945. Po službě na pražské Ruzyni byl v říjnu 1945 povýšen na majora a převelen na Leteckou vojenskou akademii v Hradci Králové jako profesor teorie letu a velitel pilotní sekce. V ČSL armádě zůstal až do převedení do výslužby v dubnu 1949. Po rehabilitaci v roce 1966 byl povýšen na podplukovníka v záloze a v roce 1990 při poslední rehabilitaci na plukovníka in memoriam. Zemřel v Sokolnicích 1. března 1984 ve věku 69 let.
