Alois Páral
Narodil se ve Šlapanicích 7. dubna 1892 do rolnické rodiny a pocházel z pěti sourozenců. Po studiu na gymnáziích v Kyjově a II. čs. gymnáziu na Starém Brně v letech 1903-1911, odešel na čtyřleté studium filologie Univerzity Karlovy v Praze a po ukončení studií a vypuknutí I. světové války nastoupil k zeměbraneckému pluku v Brně. Na frontě byl v roce 1915 zajat a prošel několika zajateckými tábory v Rusku, kde se jako dobrovolník v roce 1917 přihlásil do tvořících se legionářských jednotek. Zde se také začala psát jeho další životní etapa. Jako ruský a později francouzský legionář se zúčastnil několika bojů a přes Itálii a Rakousko se v roce 1919 vrátil do Prahy.
U armády zůstal a v mnoha důstojnických funkcích přes Prahu a Plzeň se dostal do Brna, jako velitel 43. pluku v Židenicích. Brno volil mezi úřadem na ministerstvu obrany a vojenským postem v Paříži, protože bylo blízko u Šlapanic, kam rád zajížděl nejprve k rodičům a později k bratru Petrovi, šlapanickému starostovi. V polovině 30. let se stal nejprve náčelníkem štábu zemského velitelství v Košicích a v době Mnichova byl v roce 1938 jmenován náčelníkem štábu mobilizované 4. armády v Brně, která měla organizovat obranu naší země u rakouských hranic. V říjnu 1938 k 20. výročí vzniku republiky měl být povýšen na generála, ale s blížícími válečnými událostmi k tomu již nedošlo. Přesto však dosáhl již v roce 1930 hodnosti plukovníka generálního štábu.
Po rozpuštění armády v březnu 1939 nastoupil místo v Univerzitní knihovně v Brně, a protože byl stále pod politickým dohledem, nezapojil se do aktivního odboje se zbraní v ruce. S generálem Bohuslavem Všetičkou se ale scházeli a uvažovali o tom, co budou dělat, až přijde čas. Generál Všetička byl posléze zatčen a následně v roce 1942 popraven. Po osvobození v květnu 1945 se Páral stal náčelníkem týlu vojenského velitelství pro Moravu a Slezsko, ale po únoru 1948 byl z armády propuštěn a penzionován. Nějaký čas pak vyučoval ruštinu na průmyslové škole a poté pracoval jako účetní v RaJ Brno. V soukromém životě byl členem Spolku českých šachistů a také otcem dvou synů, Bohuslava, někdejšího předsedy Československé obce legionářské Brno 2, a spisovatele a prozaika Vladimíra.
Za svoje působení v legiích v letech 1915-1919 obdržel francouzský Válečný kříž, československý Válečný kříž, československou Revoluční medaili, československou Medaili vítězství, francouzskou válečnou medaili – Velká válka a v roce 1927 francouzský řád Čestné legie – rytířský stupeň.
Plukovník generálního štábu Alois Páral zemřel 17. 6. 1978 v Brně a je pohřben na šlapanickém hřbitově. V roce 2007 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.
