Stručně z historie areálu Cukrovaru
27. 2. 2019 / Historie
Připomeňme krátce z historie areálu, čím si prošel: Jedná se o původní místo Rolnického akciového cukrovaru. Místu, kde byl v roce 1872 postaven, se lidově říkalo Husí louky, protože se tam chodily pást husy.
Do roku 1870 zde stávala obecní rasovna (Matěj Lahoda, obecní pohodný). Nacházelo se zde také mrchoviště. Když obec pozemky prodala na stavbu cukrovaru, vystavěla novou rasovnu na konci ulice Dlouhé. Tehdy to ovšem nebyla Dlouhá ulice, ta končila v místech dnešního mostu přes Říčku u Cukrovaru. Těmto končinám se lidově říkalo U sedmi komínů, protože tam bylo jen sedm chalup, a uzavíralo je obecní mrchoviště, později známé Dvořákovo zahradnictví.
Ulice Lidická dostala své jméno až po 2. světové válce, předtím byla od roku 1900 Cukrovarská, od roku 1886 Tovární. Už když se cukrovar stavěl, bylo nutné pozemky odvodnit a byl zde vybudován drenážní systém. Proto se také ulici Tyršově říkalo Na Drenkách. Ulice Karla Čapka, pojmenovaná rovněž v roce 1945, se od roku 1890 jmenovala oficiálně Kolonie. A to podle vlastníků domů – dělníků z cukrovaru. Mezi areálem ICEC a ulicí Nádražní se nachází bývalá sýpka.
Po ukončení činnosti cukrovaru v roce 1931 v jeho prostorách sídlila brněnská firma Schotolla – výroba dehtových lepenek. Posléze areál převzaly Ostravské chemické závody a přejmenovaly jej na Dehtochemu. Následovaly Brněnské papírny, s.p. a po jejich likvidaci společnost ICEC Šlapanice. V roce 2017 se po dlouhé odmlce dostává areál do vlastnictví města. Areál by měl být postupně přebudován a využit pro občanskou vybavenost a další potřeby města.
Josef Kopecký
