Ohňostroj, zábava, která nebolí?
18. 12. 2023 / Ostatní
Není nic krásnějšího, než když noční oblohu rozzáří milióny světel. Pohled na ně je fascinující, ať už jde o hvězdy nebo vybuchující ohňostroje. Zatímco ale první podívaná probíhá v hloubavém tichu, ta druhá rozjařeně láká své diváky na množství záblesků doprovázených nezaměnitelným zvukem výbuchů. Sledování hvězd můžeme bez následků provozovat celé hodiny, ohňostroje už tak bezpečné nejsou, ani pro nás, ani pro naše okolí. Proto bychom jejich negativní dopady na životní prostředí i naše zdraví měli zvážit dřív, než vyrazíme na nákupy.
Dáme sprchu?
Možná si také bez ohňostrojů nedokážete představit Silvestrovské oslavy. Během nich se však do ovzduší dostává takové množství zdraví škodlivých látek, že na člověka působí jako osvěžující toxická sprcha. Že krátká novoroční epizoda nemůže škodit? To není tak docela pravda, může mít vážné důsledky pro zdraví lidí, zvířat a přírodu celkově. Vysoce toxické a karcinogenní látky a prachové částice uvolňované během ohňostrojů mají totiž dlouhodobý dopad na lidské zdraví i životní prostředí.
V ovzduší přetrvává ohňostrojový smog i řadu dnů, škodlivé látky se z něj následně uvolňují do vody a půdy. Je v něm také přítomna řada kovů ve vysoce toxické formě. Těm vděčíme právě za barevný zážitek, který skutečně vydrží, protože tyto látky se v přírodě nerozkládají a hromadí se v ní i v živých organismech. Navíc je to jako s kouřením, i tady následky zasahují osoby, které se ohňostrojů dobrovolně neúčastní.
Kdo vyletí vejš, je rakeťák
Výška rozhodně rozhoduje, a to nejen v míře zážitku, ale také v míře toxického dopadu. Přímý vliv chemických látek na naše zdraví a životní prostředí pak závisí na rozptylových podmínkách, typu pyrotechniky a výšce světelného efektu. To je těžká matematika, v níž platí jednoduchá rovnice – nejzávadnější jsou především amatérské ohňostroje, vybuchující obvykle ve výšce 20 až 40 m nad zemí. Ty nelze bez závažných rizik provozovat vůbec. Ohňostroje profesionální, vedené akreditovanými ohňostrůjci, vybuchují z velké části asi 100 m nad zemí, kde se škodliviny efektivněji a rychleji rozptýlí v atmosféře.
Z té nádhery sotva popadám dech
Ohňostrojové klima je jedna velká party, kde se potká kdejaký oxid – uhelnatý, siřičitý, dusný, dusičitý a podobně. Jsou přesně jako nezvaní hosté, kteří pokazí dobře rozjetý večírek. Lidem, kteří je dýchají, mohou způsobit náhlé obtíže (podráždění dýchacích cest, astma, potíže s dýcháním, sípání, kašel, dušnost, bronchitida) nebo negativně ovlivnit kardiovaskulární soustavu. U dětí snadno vyvolávají i astmatické záchvaty, včetně těch s nejhoršími důsledky.
Prst sem prst tam
Přímé ohrožení zraněním je nejznámějším důsledkem vůbec. Hrozí především, pokud s pyrotechnikou manipulují děti a mládež nebo dospělí posilnění dostatečnou dávkou alkoholu či přesvědčením o vlastní šikovnosti. Zdravotníci ročně ošetří stovky zranění, způsobených neodbornou manipulací. Od drobných popálenin po velká devastační zranění, jako třeba obligátní utržené prsty.
Domácí mazlíček pod gaučem?
Proč jsou zvířata tak nervózní z toho, co lidi baví? To nejspíš tušíte už od základní školy. Pro zajímavost, lidské ucho ovládá osm svalů, práh bolesti má někde nad 140 dB (start rakety) a neslyší zvuky vyšší než 20 kHz, psí ucho má svalů 18 (50 Khz) a u koček je to dokonce okolo 30 svalů (64 khz).
Zvířata obecně začínají trpět u hluku přesahujícího 100 dB. Hlasitost ohňostroje je 140 dB, a zatímco vy si při nejhorším nacpete prsty do uší, jim tlapky ani kopýtka nejsou nic platná. Přitom může dojít i k poškození sluchu. Proto většina z nich reaguje stresem a panikou.
Pokud se u domácích zvířat jako pes, kočka a podobně nedá hluku z ohňostrojů vyhnout docela, zavřete je na méně hlučná místa. Máte-li možnost, chvalte je, když se uklidní a sami nebuďte nervózní. Pokud se schovají třeba pod gauč, nechte je, cítí se tam ve větším bezpečí.
Všechna zvířata se pod gauč nevlezou
Stres u divokých zvířat často nebereme na vědomí vůbec, protože se s nimi nesetkáváme nebo pro nás nejsou jejich projevy tak snadno rozeznatelné. Dopady chování vyvolané přemírou stresu však mohou být pro zvěř katastrofální.
Při ohňostrojích se běžně poraní a často na následky umírají desítky vodních ptáků žijících ve městech. Jiná zvířata utíkají před hlukem a běží tak dlouho, dokud nepadnou vyčerpáním. Někdy se zachytí v místech, kde je nikdo nenajde, a uhynou. Pomáhají jim záchranáři, ti se ale dostanou jen k pouhému zlomku zvířat, která někdo objeví a nahlásí.
Občas se některé případy dostanou do médií díky své šokující povaze, ale důsledky jsou mnohem rozsáhlejší. V době zimního odpočinku si mnoho z nich útěkem do bezpečí vyčerpává zásoby tuků, které pak jen těžko doplňují, aby přežili. V jarních a letních měsících, v období mláďat, zase kvůli hluku vyskakují ptáčata z hnízd, i když ještě neumí létat, matky se zase v panice oddělují od mláďat a mohou se navzájem ztratit. Víme tedy dost o chování divokých zvířat, problém je že to zkrátka nemáme na očích.
Pokud máte pocit, že vám chceme brát právo na ohňostroje a možnost sledovat ten fascinující rej světel na obloze, tak o tom to tak docela není. Je to spíše o snaze změnit přístup a uvědomit si zodpovědnost každého z nás vůči svému okolí a přírodě, zamyslet se a neodpalovat pyrotechniku kdykoliv, kdekoliv a za každou cenu. Přemýšlejte, než půjdete nakoupit, jestli právě váš ohňostroj je to nejlepší, na co se s přáteli můžete v okolí dojít podívat. A pokud naleznete zraněné zvíře, nebojte se zvednout telefon a zavolat do záchranné stanice. Seznam míst včetně telefonu naleznete na www.zvirevnouzi.cz. Nejbližší záchranná stanice je www.pomahamezviratkum.cz. Pojďme si společně užít klidné a pohodové vánoční svátky a hodně zdraví v novém roce vám všem i naší přírodě.
Radka Beránková
