Jak nenaletět

V poslední době se stále častěji setkáváme s bujícími podvody na všech frontách, proto jsme se rozhodli jim věnovat celý seriál článků, abychom vám pomohli je včas rozeznat: 

1. Podvodné telefonáty
2. Podvodné e-maily
3. Podvody přes SMS
4. Dezinformace
5. Kyberšmejdi dovolenou nemají (článek Policie ČR)
6. Weby a e-shopy

Další články budou doplněny v průběhu roku 2024. Máte náměty, které bychom neměli opomenout? Napište nám na e-mail: info@slapanice.cz. Děkujeme.

Autor: Ivana Hrušková

Podvodné telefonáty

Jedněmi z nejčastějších podvodů jsou telefonické podvody, z nichž řada míří na nejzranitelnější skupinu – seniory, ale nevyhýbají se ani všem ostatním věkovým kategoriím.

Podvodníci se často vydávají za vnuky, ale můžou se také představit jako vaši lékaři, bankéři, policisté, úředníci či jiné osoby, které ve vás mohou vzbudit zdání bezpečnosti. Zneužívají důvěry a nedostatečné digitální gramotnosti. Škody pak nezřídka mohou dosáhnout astronomických částek. Jak nenaletět, vám poradíme v tomto článku.

Nejčastější scénáře

Dopravní nehoda

Podvodník si předem zjistí vaše jméno, případně i další údaje, aby působil co nejvíce důvěryhodně. Poté vám zavolá a začne vytvářet zdání dopravní nehody vašeho příbuzného. Vydává se za kamaráda nebo ošetřujícího zdravotníka. Tvrdí například, že váš vnuk/příbuzný měl autonehodu, leží v nemocnici a jeho zdravotní stav mu neumožňuje vás kontaktovat. Poprosí o finanční půjčku, kterou potřebuje na úhradu zálohy na opravu auta nebo finanční odškodnění obětem nehody. V případě, že mu ji přislíbíte, pošle „kamaráda“, aby u vás peníze vyzvedl, nebo vám dá číslo účtu, kam máte peníze co nejdříve odeslat.

„Ahoj babi, hádej, kdo volá?“

Podvodník se bude vydávat za vašeho vnuka (vnučku). Stejně jako v případě nehody si vymyslí fiktivní příběh – tentokrát bude žádat o peníze na úhradu dluhů, koupi auta, nemovitosti nebo třeba dárku. Také za sebe bude chtít vyslat prostředníka, aby u vás peníze vyzvedl, nebo vám nadiktuje číslo účtu, kam peníze poslat.

Ukradený či ohrožený bankovní účet

Volají vám „pracovníci bezpečnostního oddělení“ bankovní instituce. Instituci, kde máte uloženy peníze, mohou trefit náhodně, ale obvykle o vás už ale pár informací ví, například adresu. Nejdříve na vás vytvoří tlak příběhem o ukradení či ohrožení účtu (například na vaše jméno se někdo snažil sjednat bankovní půjčku). Volající vám řekne, že budete mít další hovor od policie, vzápětí volá údajný kriminalista, který vás informuje, že jste se stal/a obětí podvodu a máte počkat na další telefonát s instrukcemi. V něm vás „pracovník banky“ bude ujišťovat, že pro ochranu účtu je nutný převod peněz na jiný účet nebo jejich výběr a vklad do bankomatu na kryptoměnu bitcoin (takzvaný bitcoinmat). Pokud na vás telefonující naléhá, abyste někam poslali peníze jako úhradu poplatků pro odblokování účtu nebo pro ochranu financí, jde o podvod. Tyto případy jsou často nepříjemné i pro skutečné pracovníky bankovní instituce, jejichž jméno může být zneužito. Dnešní technologie navíc umí napodobit i jejich hlas. Proto mějte na paměti, že žádná bankovní instituce by takové postupy nepoužila. Nikdy po vás nebude chtít přesun financí po telefonu.

Hacknutý účet Microsoftu nebo zavirovaný počítač

Ozve se anglický mluvčí, který se bude vydávat za pracovníka Microsoftu a vyprávět tentokrát o ukradeném účtu Windows nebo zavirovaném počítači. Bude po vás chtít nemalou finanční částku za odblokování počítače a nainstalování programu pro vzdálenou správu počítače = podvod.

Reklamní nabídky a výhodné investice

Pracovník call linky vám nabízí výhodnou koupi, investici nebo zprostředkování smlouvy, například na plyn za údajně lákavých podmínek. Ani pohádkové zhodnocení investovaných peněz by vás nemělo přesvědčit k souhlasu. Často se tito pracovníci vydávají za jinak důvěryhodné společnosti, ale jde o podvod. Společnosti by vás tímto způsobem nekontaktovaly. Doporučujeme důrazně volajícímu sdělit, že o nabídky nemáte zájem a nechcete, aby vás znovu kontaktoval. Pozor na sdělování adres – můžete tak nechtěně pozvat do domu podomní obchodníky.

Další možné scénáře:

• Volání zpět na zmeškaný hovor neznámého čísla, přičemž je účtován vysoký poplatek za odchozí volání (například na zahraniční telefonní číslo nebo takzvané prémiové číslo se zvýšenými poplatky).
• Volající po vás bude chtít nainstalovat program do počítače pod falešnou záminkou – jde však o počítačový virus.
• Volající se vydává za pracovníka agentury provádějící výzkum a zjišťuje vaše osobní údaje – věk, adresu, druhy pojištění, zdravotní stav a další, zjišťuje tak informace pro další podvodné telefonáty.
• „Zkušený investiční poradce“ se vás bude snažit přesvědčit o výhodné investici do kryptoměn. Volající bude chtít instalaci některého programu, ten však bude sloužit pro jeho vzdálený přístup k počítači a podvodník z vás vyláká přístupová hesla do internetového bankovnictví. Druhou variantou je scénář s vkladem peněz do bitcoinmatu.

Preventivní rady

• Nejlepší ochranou je opatrnost. Každý telefonát raději preventivně považujte za podvod.
• Jakmile je na vás během telefonátu vyvíjen jakýkoli nátlak, ať už z hlediska času („rychle zaplaťte, jinak hrozí…“) nebo strachu („pošleme na vás vymahače, policii…“), hovor okamžitě ukončete.
• Všechny informace si co nejdříve ověřte, například u svých příbuzných nebo ve zmíněných institucích. Zamýšlejte se nad reálností požadavku volajícího a ověřujte si jeho totožnost – ptejte se na jména, názvy firem a podobně.
• Ignorujte všechna vyzvánění z podezřele vypadajících čísel, zvláště těch, která nezačínají obvyklou českou předvolbou +420.
• Pravost čísla si můžete ověřit na internetu, a zjistit tak, jestli se nevyskytuje v některé databázi s negativními recenzemi.
• U chytrých telefonů doporučujeme instalaci aplikace pro automatické blokování nevyžádaných telefonátů, které se už díky jiným uživatelům ocitly na černé listině.
• Pokud příbuzný potřebuje peníze, předávejte je pouze osobně a přímo jemu, ideálně za přítomnosti někoho dalšího. Nikdy nedávejte peníze cizím lidem.
• Neposílejte peníze na neznámé účty ani je nevkládejte do vkladomatů na základě telefonátu.
• Nikdy po telefonu nesdělujte své osobní informace, rodná čísla, čísla účtů, platebních karet a podobně.
• Žádná banka po telefonu nebude chtít vaše přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, nesdělujte je.

Co dělat, pokud jste s volajícím spolupracovali a máte podezření, že šlo o podvod?

• Pokud se obáváte, že došlo k podvodu, volejte policii na linku 158.
• V případě vyzrazení informací o bankovním účtu, platební kartě a podobně volejte na zákaznickou linku vaší banky.

Podvodné e-maily

Možná si myslíte, že podvodům prostřednictvím e-mailů odzvonilo a lidé jsou dnes informovaní a digitálně vzdělaní, aby je dokázali rozlišit. Nicméně současné typy e-mailových podvodů jsou velmi důmyslné, a tím i hůře rozeznatelné. Stále dokáží z uživatelů vymámit velké částky peněz nebo získají důležité informace, jako jsou osobní a přihlašovací údaje, případně vám do počítače nainstalují škodlivý software.

Nejčastější scénáře

Nigerijské dopisy

Asi se usmějete, že tento pojem znáte, že nigerijské dopisy už patří do internetového pravěku, přesto se stále objevují. Mají poměrně typický průběh. Odesílatelé se vydávají za bývalé šéfy společností, prince, bankéře nebo jiné osoby. Tvrdí, že mají přístup k velkým částkám, které potřebují převést do jiné země z různých důvodů (politický konflikt, daňové záležitosti apod.). Nebo apelují na city dojemným příběhem, těžce umírajícími nebo strádajícími dětmi v Africe. V textu se často objevují pravopisné chyby a příběhy už na první pohled vypadají absurdně. Stejně jako jiné typy podvodů mají za cíl vylákat z vás osobní informace a bankovní přístupy nebo přímo převod peněz na jejich účet.

Phishing

Phishing je nejběžnějším typem útoku, při němž se útočníci vydávají za důvěryhodnou osobu, organizaci nebo web a snaží se získat citlivé informace, jako jsou hesla, bankovní údaje nebo platební karty. Systém začíná být velmi sofistikovaný, a tak se lze nezřídka setkat s imitací webových stránek bankovních institucí, přepravních společností, úřadů nebo třeba České pošty, ale i s e-shopy.

Zaslané e-maily se tváří důvěryhodně. Můžou ve vás vyvolat strach, varují před neautorizovaným přístupem k vašemu účtu, nutností odblokování účtu nebo ověření vaší identity. Stránky, na něž vás odkazy navedou, připomínají velmi zdařile reálné instituce. Vy se přihlásíte, a útočník tak získá vaše údaje.

V poslední době se často objevují tyto typy podvodných e-mailů:

• Nedoručený balíček – e-mail vydávající se za Zásilkovnu, který vytváří iluzi nedoručeného balíčku, odeslaný z domény @hotmail.co.uk. Správný e-mail by byl odeslaný z domény @zasilkovna.cz.
• Balíček z ciziny, na němž visí „clo“ nebo odesilatel špatně spočítal „poštovné“ a zbývá doplatit nějakou malou částku.
• „Od výhry vás dělí už jen drobný poplatek…“ – ten však končí v kapsách podvodníků avy žádnou výhru nezískáte.
• Dědictví – e-mail vám slibuje nečekané dědictví v milionových sumách, také často v zahraniční měně. Píše vám „právník“ vašeho zesnulého příbuzného, který vám odkázal jmění. Stačí opět jen poplatek nebo alespoň přístup do bankovního účtu.
• Rychlé zhubnutí – stačí „jen zaplatit“.
• Vyhrožování smyšlenou exekucí – úřední tón vás má vyděsit. Pokud obdržíte takovou zprávu a nejste si vědomi dluhu, najděte si na internetu kontakty na údajného exekutora a zkuste mu zavolat do kanceláře. Ověřte si ho také u Exekutorské komory, kde každý exekutor musí být členem.

Spamové e-maily

Nejspíš jste se s nimi už všichni setkali. Jde o nevyžádané zprávy, k nimž jste se nikde neregistrovali. Nemusí být nutně nebezpečné, ale zaplavují vaše schránky množstvím reklamy a jiných zpráv.

Preventivní rady

• Neklikejte na odkazy v nevyžádaných zprávách. I u důvěryhodně se tvářících e-mailů si ověřte, že odkaz, na nějž chcete kliknout, není zkrácený nebo naopak příliš dlouhý a opravdu vede na webovou stránku, kterou chcete navštívit. Pokud už na odkaz kliknete, zkontrolujte znovu adresu stránky, kam vás odkaz přesměruje. Nejlépe je zadávat adresu ručně.
• Pokud jde o podvodnou zprávu, nereagujte a smažte ji. Nemá smysl odpovídat ani negativně, můžete se tak objevit v mailing listech a takových zpráv bude chodit ještě víc.
• Všímejte si překlepů, gramatických chyb, chybějící diakritiky, podivných slovních spojení nebo jiných nesrovnalostí.
• Poměrně spolehlivé vodítko může být oslovení vaším jménem, počítačoví podvodníci nemají čas se zdržovat s nějakým oslovením, rozesílají e-maily naslepo a doufají, že se někdo chytí.
• Zkontrolujte e-mailovou adresu odesilatele. Pokud zvláště za zavináčem je neznámá adresa, která neodpovídá doméně oficiální instituce nebo ji jen napodobuje, může jít o podvod.
• Pokud podvodný e-mail přišel z vaší vlastní adresy nebo obsahuje vaše heslo, jde o častý trik. Doporučujeme heslo změnit a zapnout dvoufázové ověření.
• Zavolejte na infolinku dané společnosti a ověřte si údaje. Nevolejte však na číslo, které uvádí e-mail, může být také podvodné.
• V systémech, které to nabízejí, si zapněte dvoufázové ověření. Pokud útočník získá vaše přihlašovací údaje, může vám to pomoci zabránit jeho přístupu. Systém vás upozorní, pokud dojde k podezřelým pokusům o přihlášení.
• Nenechte se zmást naléhavostí zprávy. Čím víc apelů na vaše rychlé jednání zpráva obsahuje, tím buďte obezřetnější.
• Pokud zpráva uvádí, že váš účet byl zablokován, otevřete si ručně (nikdy ne přes odkaz ve zprávě!) webovou stránku a přihlaste se, jak jste zvyklí. Pokud se vám přihlášení podaří, zpráva byla podvodná.
• Používejte e-mailové filtry, které identifikují a blokují podezřelé e-maily.
• Neotvírejte přílohy z podezřelých e-mailů. Mohou obsahovat viry. Zvláště přílohy s příponami jako .exe, .scr, nebo .zip neotvírat!
• Aktualizujte pravidelně softwarové vybavení svého počítače a mobilního telefonu. Některé útoky využívají bezpečnostních slabin zastaralých programů.
• Před podvodem vás může ochránit také antivirový program s funkcí anti-phishing.
• Pro komunikaci s úřady nebo bankovními institucemi využívejte oficiální kontakty, které najdete na jejich webových stránkách.

Podvody přes SMS

Podvodníci zneužívají také SMS zprávy, tento typ podvodů se označuje jako „smishing“. Stejně jako v předchozích dílech Jak nenaletět se podvodníci vydávají za reálné instituce či firmy. Někdy bývá SMS zaslaná až po předchozím telefonátu, který se snažil vzbudit pocit důvěry. Buďte obezřetní a nedejte se nachytat.

Nejčastější scénáře

Jak už jste z různých médií možná zaznamenali, v nedávné době se začaly objevovat například SMS vydávající se za Úřad práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Českou správu sociálního zabezpečení, v nichž informovaly o údajném nároku na příspěvek na bydlení, zdravotním pojištění nebo sociálních dávkách.

Ministerstvo financí také varuje před podvodnými telefonáty a SMS, které nabízí možnost vrácení přeplatku na dani nebo naopak dluhu. Finanční správa nikdy v SMS zprávě neposílá aktivní odkazy, nevolá pomocí hlasového automatu a nepožaduje touto formou citlivé osobní údaje.

Dalším druhem podvodu, se kterým se můžete také setkat, jsou podvody, které se vydávají za energetické společnosti a pokouší se vylákat údajné nedoplatky za energie. Číslo účtu ani kód banky však neodpovídá oficiálním zdrojům.

Zvláště před blížícími se svátky bývají časté zprávy o nedoručení balíčku, které se vydávají za Českou poštu nebo některou zásilkovou společnost. Zpráva často obsahuje žádost o doplnění neúplných údajů o adrese, k čemuž máte otevřít odkaz. Jde ale o podvrženou napodobeninu oficiálních webových stránek, kterou 16 lze poznat podle nedůvěryhodného odkazu.

Může jít také o odmítnutí přístupů na bankovní účet, výzvu k aktualizaci služeb a další scénáře, o kterých jsme už psali u e-mailových a telefonních podvodů v předchozích článcích. Objevily se dokonce i falešná předvolání Policie ČR.

Autorizační kódy

(Nejen) uživatelé sociálních sítí by měli být obezřetní, pokud po nich někdo požaduje zaslání kódu, který jim přijde formou SMS na mobilní telefon. Nezřídka je o to útočník požádá prostřednictvím profilu někoho, koho znají, tento profil však byl také odcizen. Nikdy nemůžete vědět, zda skutečně komunikujete s konkrétní osobou. Útočník si tak objedná nějakou službu či produkt, a vy mu je nevědomky zaplatíte prostřednictvím svého mobilního operátora.

Odkazy v SMS

Text SMS zprávy často obsahuje odkaz na falešné webové stránky, které věrně napodobují oficiální stránky institucí či firem a snaží se pod dojmem např. vyzvednutí příspěvku na bydlení vylákat přístupy k mobilnímu bankovnictví nebo jiné citlivé osobní údaje. Hlavním ukazatelem, že jde o podvod, může být už samotná adresa odkazu, která bude obsahovat překlepy, nevěrohodné domény apod. Buďte proto na pozoru, při získání potřebných údajů vás podvodníci mohou připravit o velké sumy peněz.

Podvodným webovým stránkám se budeme ještě věnovat v některém z následujících čísel zpravodaje. Nezákonný obsah můžete nahlašovat prostřednictvím webu stoponline.cz a také Policii ČR.

Preventivní rady

• Nejbezpečnější obranou je na odkazy neklikat a nijak nereagovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí ani jiné instituce nikdy takovéto SMS nerozesílají.
• V žádném případě nezadávejte bankovní přihlašovací údaje ani jiné citlivé údaje.
• Zkontrolujte adresu odkazu, kde si můžete všimnout přehozených písmen v názvu instituce či jiných podivností. Podvodnou stránku tak můžete odhalit právě podle odkazu.
• Texty bývají plné překlepů a chyb ve slovosledu. Text bývá strohý, strojově překládaný.
• Pro komunikaci využívejte pouze oficiální kontakty. Nevěřte těm, které dojdou v SMS zprávě, ověřujte si je u oficiálních zdrojů.
• Také si můžete zkontrolovat telefonní číslo. Obdobně jako e-mail z oficiální instituce nebude zpravidla zaslaný z jiné než vlastní domény, tak ani česká instituce nebude SMS zasílat ze zahraničních čísel (česká čísla začínají předvolbou +420).
• Se stejným typem podvodu se můžete setkat i v aplikaci Whatsapp, zde můžete využít možnost nahlásit odesílatele.
• Žádná banka ani úřad nepožadují zasílání přihlašovacích informací zprávou.
• Pokud jste se nepřihlásili do žádné soutěže, je SMS o výhře také nevěrohodná.
• Nikdy nikomu nepřeposílejte žádné autorizační kódy.
• Nenechte se ovlivnit časovým nátlakem nebo mimořádně výhodnými nabídkami.
• Pokud na vás někdo bude naléhat a budete přesvědčeni, že jde o podvod, neváhejte se obrátit na tísňovou linku Policie ČR a oznamte toto jednání. 

Kam nahlásit podvodné SMS

Přišla vám podezřelá SMS zpráva? Neodpovídejte na ni a neklikejte na odkazy. Přepošlete ji na číslo 7726 (jednotné pro všechny operátory) a poté ji smažte. Díky nahlášení můžou operátoři reagovat na podvodné jednání a provést další kroky jako například zablokování telefonních čísel nebo odkazů.

Jak nenaletět dezinformacím

V tomto článku se zaměříme na dezinformace, což jsou úmyslně šířené nepravdivé zprávy nebo překroucená fakta, která mají ovlivnit vaše názory a rozhodování. Stávají se čím dál větším celosvětovým problémem a můžou být i trestným činem.

Mají za cíl vás vyděsit, vyvolat obavy, nabourávat důvěru, oslabovat vaši schopnost racionálně uvažovat a zneužít vás. Dotáhnout to můžou tak daleko, že naruší nejen vaši psychiku, ale i vztahy v rodině a okolí.

Dezinformace bývají součástí kyberšikany a její dopady mohou být až fatální. Také jsou využívány k podrývání důvěry, ovlivňování lidí a tříštění společnosti před volbami za účelem získání moci nebo oslabení protivníků. V Česku se nejčastěji týkají politické situace, očkování, nemocí, války na Ukrajině, Evropské unie nebo tématu migrace.

Setkat se můžete také s pojmem misinformace, což je prokazatelně falešná informace, která se oproti dezinformacím šíří bez úmyslu uvádět v omyl. Malinformace je pak informace, která je sice pravdivá, ale má za cíl někoho poškodit, může jít o citlivé informace ze zákulisí, osobní údaje a další. Hoax je podvodná či zkreslená zpráva, která se snaží šířit paniku či varovat před neexistujícím nebezpečím a přimět adresáty k šíření informace typicky přeposláním e-mailů na co nejvíce adres, může jít i o kanadský žert. Všechny tyto typy zpráv mohou být nebezpečné.

Dezinformace se nejčastěji šíří těmito kanály:

Sociální sítě

Už z principu jde o zdroj dezinformací, které se zde velmi snadno šíří a na rozdíl od tištěných médií, které obvykle mají nastaveny vyšší standardy žurnalistiky a etiky, neprochází ověřováním. Čím více se uživatel baví, „lajkuje“, komentuje či sdílí zprávy, tím častěji se mu takové příspěvky zobrazují. Sociální sítě také umocňují vytváření sociálních bublin, v nichž si pak uživatel vytváří zkreslený dojem, že jeho názor je totožný s názory většinové společnosti a ignoruje informace, které je zpochybňují.

Řetězové e-maily

Jde o český fenomén, kdy dochází k obrovskému řetězovému rozesílání e-mailů, které obsahují dezinformace. Často jsou vytrženy z kontextu a překrucují fakta, bývají skryty mezi množstvím vtipů a bulvárního obsahu. Cílí především na seniory a vybízí je k dalšímu rozesílání. Zpráva od někoho, koho znáte, tak pro vás může nabývat na významu.

Dezinformační weby

Často napodobují seriózní zpravodajské portály. Majitelé však bývají utajení, nenajdete zde žádné relevantní kontaktní informace, sídla, reálná jména a jiné údaje. Vytváří zdánlivě atraktivní, poutavý, ale nepravdivý obsah, který reaguje na populární témata. Publikované informace se mohou zakládat na faktech, přidávají však další smyšlené nebo zkreslené údaje. Často způsobují nedůvěru vůči médiím, politickému systému, soudům a dalším institucím jako takovým. Pomocí manipulace s fakty mohou provokovat k podpoře extrémistů. Známý je například Aeronet nebo Sputnik.

Trollové

Možná už jste se setkali s pojmem troll. V tomto případě nemyslíme nadpřirozené bytosti ani roztomilé veselé skřítky z animovaných filmů, ale organizované skupiny nebo jednotlivce, kteří se pohybují často pod falešnými profily na sociálních sítích nebo diskuzních fórech. Jejich činnost může být placená nebo dobrovolná (takzvaně z přesvědčení), může být i koordinovaná (pak se můžete setkat také s pojmem „trollí farmy“). Úmyslně vyvolávají neshody mezi účastníky diskuzí a zveřejňují záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní příspěvky k aktuálním tématům, a tak narušují věcnou debatu s cílem vyprovokovat negativní emoce, „otrávit“ vás. Jejich činnost bývá slangově nazývána trollováním. Zde se uplatňuje heslo „Do not feed the trolls.“ aneb nekrmte trolly – pokud je budete ignorovat, přestane je to bavit.

Opačnou skupinou jsou elfové neboli potírači internetových trollů, kteří si vzali za cíl potírat dezinformace. Ověřují fakta a uvádějí dezinformace na pravou míru.

Deepfakes

Situaci pak ještě více komplikují takzvané deepfakes – jde o zfalšovaná videa, audionahrávky nebo fotografie, které jsou často upravené za pomoci umělé inteligence. Mohou v nich vystupovat známé osobnosti, politici a jiné významné osoby, ve skutečnosti však jde o jejich zneužití a snahu o diskreditaci. K rozpoznání deepfake můžou posloužit například problémy se zvukem, kterému neodpovídá pohyb rtů, dochází k podivnému pohybu těla, osoby nemrkají, na fotografiích můžou být neanatomické disproporce, přebývající počet prstů na rukou a podobně.

Preventivní rady aneb Nevěř všemu, co si přečteš.

Rozeznat pravdivou zprávu od té nepravdivé může být těžké. Jsou však některé znaky, které dezinformační zprávy často obsahují. U kterých byste měli zpozornět?

• „Tohle před vámi tají.“, „Oficiální média o tom nepíší.“
• „Bez cenzury“, „Nekorektní“, „Svobodná“
• „Sdílejte, než to smažou.“
• „Tohle si nenecháme líbit.“, „Tohle už nikdo nezastaví.“…
• Zpráva je rozeslaná hromadně a několikrát přeposílaná. Obsahuje výzvu k dalšímu rozesílání.
• Je psaná podivnou češtinou, obsahuje velké množství pravopisných chyb.
• Obsahuje desítky vykřičníků a množství vět a hesel psaných velkými písmeny.
• Titulky jsou psané velkými písmeny a neodpovídají obsahu zprávy.
• Fotografie jsou zjevně fotomontáže nebo nesouvisejí s tématem.
• Článek záměrně vyvolává negativní emoce, šokuje, používá vulgarismy, apeluje na city, cítíte se pobouřeni.

Buďte obezřetní, přemýšlejte kriticky, nespoléhejte se jen na názory druhých a ověřujte si informace z více seriózních zdrojů. Nenechte se vyprovokovat.

Existují specializované weby, které se zabývají vyvrácením falešných zpráv, například www.hoax.cz, www.manipulatori.cz, www.demagog.cz nebo Ověřovna Českého rozhlasu. Na mezinárodní úrovni pak například Evropská síť pro ověřování faktů https://efcsn.com.

Čtěte pomalu. Právě rychlost čtení, s jakým procházíme příspěvky na sociálních sítích, velmi nahrává dezinformacím.

Pokud si nejste jisti, zda je článek pravdivý, nesdílejte ho a nepřeposílejte. Tím byste mu jen přidali na popularitě.

Nesnažte se konfrontovat lidi, kteří dezinformacím věří, tím přesvědčíte jen málokoho.

A víte, že Albert Einstein nikdy z matematiky ani jiného předmětu nepropadal? I to patří mezi často šířený nepravdivý mýtus, který koluje už dlouhá desetiletí a vznikl nejspíše kvůli odlišnému systému známkování.

Kyberšmejdi dovolenou nemají. Buďte obezřetní i o prázdninách!

Internetová kriminalita je stále na vzestupu a ani o prázdninách tomu není jinak, ba naopak, kyberšmejdi ve velké míře využívají tento dovolenkový čas ke svým nekalým praktikám. Do našeho seriálu jsme proto zařadili i článek Policie ČR (KŘP Jihomoravského kraje), která důrazně upozorňuje na tyto aktivity a všechny vybízí k velké obezřetnosti i třeba v souvislosti s pořizováním dovolenkových pobytů.

V současné době se můžeme často setkat s phisingovými stránkami, které se snaží z důvěřivé veřejnosti vytáhnout citlivé osobní údaje, peníze, či přístupová data k účtům.
Podvodné webové stránky často napodobují stránky známých cestovních značek s cílem oklamat uživatele a přimět je k zadání přihlašovacích údajů a osobních informací. Především pak při hledání dovolených na poslední chvíli je nezbytná velká obezřetnost. Stejně tak při rezervování letenek, popř. ubytování je nutné mít toto riziko na paměti a být velmi opatrný a pečlivý.

Podvodníci mohou číhat i na legitimních webech, kdy se jim podařilo proniknout do administrativních systémů jednotlivých hotelů, které tyto portály využívají. Probíhá to tím způsobem, že podvodníci přesvědčí personál hotelů ke stažení škodlivého softwaru, který je jim zaslaný prostřednictvím e-mailu. V něm se mohou vydávat např. za bývalého hosta, který si v hotelovém pokoji zapomněl cestovní doklad, následně posílají personálu odkaz na Disk Google s tím, že obsahuje obrázek pasu. Místo toho vede odkaz na škodlivý software, který automaticky prohledá hotelové systémy a získá přístup k účtům na legitimních portálech. Poté se již podvodníci po přihlášení do daného portálu probírají jednotlivými zákazníky i s aktuálními informacemi k rezervacím. Po získání těchto informací přes oficiální aplikaci portálu posílají zákazníkům zprávy, kde je vyzývají k platbě. Peníze však nejdou na účet hotelu, ale kyberpodvodníkům.

Apelujeme tedy na všechny, aby byli velice opatrní a kontrolovali si, kam posílají peníze. Určitě v takových případech je bezpečnější kontaktovat přímo vybraný hotel a platbu a informace k platbě ověřit.

Přes letní měsíce jsou také velmi aktuální podvody související s nabídkou práce. Podvodníci velmi často nabízejí jednoduchou práci v on-line prostředí nejčastěji prostřednictvím chatovací aplikace. Ve zprávě informují o podmínkách a náplni práce (často se jedná o lajkování videí na sociálních sítích). Lajkujete tedy videa a opravdu vám na účet chodí drobné částky. Dále dochází k tomu, že vás podvodník požádá o přeposlání části financí na jiný účet nebo o předkoupení kreditu, abyste mohli pokračovat v práci. Pokud postupujete dle těchto pokynů, přeposíláte peníze z trestné činnosti (pravděpodobně jde o peníze některé z obětí, kterou podvodníci okradli před vámi). Stáváte se tak bílým koněm a dopouštíte se protiprávního jednání.

Stejně obezřetní buďte i v případě nyní poměrně častých phishingových útoků nazývaných quishing.

Jedná se o podvod, který využívá QR kódy, v současné době velmi často využívaná metoda nejen pro sdílení kontaktů, stahování aplikací, ale i např. k platbám. Ze samotného QR kódu nepoznáte, zda je nebezpečný či nikoli. Za QR kódem se může skrývat odkaz, pomocí kterého dojde k přesměrování na stránky, jejímž cílem jsou krádeže přihlašovacích údajů.

Při využívání QR kódů buďte velmi ostražití a dávejte pozor zejména na to, zda není původní QR kód překrytý jiným. Používejte pro skenování QR kódu takovou aplikaci, která nabízí bezpečnostní prvky, jako je předchozí zobrazení URL adresy před přesměrováním na webovou stránku. Tímto způsobem můžete zkontrolovat, zda adresa vypadá důvěryhodně, než se na ni rozhodnete přejít.

Základní pravidla bezpečnosti:

1. Nikdy nikomu nesdělujte své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví ani čísla ze své platební karty. Banky se na ně neptají, ani zprávami či e-mailem neposílají odkazy na weby, kde jsou vyžadovány!
2. Při každém vstupu do internetového bankovnictví kontrolujte, zda odpovídá doména přihlašovací stránky.
3. Sledujte a pečlivě čtěte informace od vaší banky v internetovém bankovnictví.
4. Nereagujte na telefonní hovory, e-maily ani zprávy, kde se vás někdo pokouší vmanipulovat do situace, že jsou vaše finanční prostředky v ohrožení a vy musíte udělat další krok pro jejich záchranu.
5. Nezadávejte ani v aplikaci nepotvrzujte platby, které vám bude diktovat někdo po telefonu, ani nikomu nesdělujte či nepřeposílejte potvrzovací kódy z SMS. Stejně tak nedávejte nikomu vzdálený přístup do vašeho počítače.
6. Myslete na to, že útočník dokáže napodobit jakékoliv telefonní číslo, odesílatele SMS zprávy, ale třeba i e-mailovou adresu.
7. Podvodnou platbu co nejdříve ohlaste na PČR a co nejdříve reklamujte u svého bankovního subjektu.
8. Jakoukoli komunikaci ze strany podvodníka nemažte do doby, než bude zajištěna policejním orgánem.
9. Buďte obezřetní při využívání inzertních portálů. Pečlivě volte způsob platby a ani v těchto případech neklikejte na zaslané odkazy.
10. Při skenování QR kódů zkontrolujte, zda není překrytý původní kód tím falešným. Používejte při skenování QR kódů takové aplikace, které nabízí bezpečnostní prvky, jako je předchozí zobrazení URL adresy před přesměrováním na webovou stránku. Tímto lze zkontrolovat důvěryhodnost stránky před jejím rozkliknutím.
11. Mějte aktualizovaný software a antivirus. A to i na mobilním telefonu.
12. V případě pochybností vždy kontaktujte svou banku či volejte 158.

Důležité odkazy:

• www.kybertest.cz 
• www.policie.cz 
• www.saferinternet.cz
• www.nukib.cz
• www.hoax.cz
• www.csob.cz/BranteSeRozumem
• www.jaknainternet.cz 

Weby a e-shopy

Množství webových stránek a čím dál populárnější nakupování online s sebou přináší ráj pro další skupinu podvodníků, které brzy čeká hlavní sezóna – pomalu se blížící Vánoce. Ať se zbytečně nepřipravíte o peníze, dárky i nervy, přečtěte si následující řádky. Snad vám alespoň trochu pomohou nenaletět.

Webové stránky pod maskou

Z médií jste možná zaznamenali varování před falešnými webovými stránkami, které se vydávaly za oficiální, jako je např. Portál občana, ale i známé obchody nebo zásilkové služby. Zdánlivě stejný vzhled, loga, název, texty i velmi podobná adresa odkazu, to vše přidává na autentičnosti. Riziko je vysoké. Jako nic netušící uživatel předáte podvodníkům množství citlivých dat, jako je rodné číslo, přistup k bankovnímu účtu nebo k datové schránce. A s tím už se dají dělat divy, třeba vybrat účet nebo ukrást identitu. Narazit na takové stránky můžete na běžných vyhledávačích včetně Googlu nebo třeba ve sponzorovaných reklamách na sociálních sítích, které si útočník zaplatil.

Není e-shop jako e-shop

Znáte e-shopy, které nabízejí úžasné věci za neodolatelné ceny. No nekupte to, taková sleva se nedá odmítnout! Věřte, dá. Zbystřete, e-shop je možné vytvořit během chvilky. Nemusí mít žádnou historii a po nákupech pár důvěřivců zase zmizí. Vtom lepším případě přijdete jen o částku za nákup. Vtom horším vám podvodník vybílí účet. I pokud zboží existuje, měli byste si nákup dobře rozmyslet. Za extrémně nízkými cenami často stojí vykořisťování pracovníků, kteří pracují za velmi neetických podmínek, dále krádeže postupů a v neposlední řadě devastace přírody. Navíc mohou shromažďovat množství osobních a citlivých dat.

Nákupy bez záruk

Chcete nakoupit na e-shopu a očekáváte běžnou záruku? Dejte pozor na další typ e-shopů, který zprostředkovává nákupy v obchodech třetích stran, typicky zahraničních. Prvním signálem bývá podezřele dlouhá doba dodání (např. 2–4 týdny). S trochou štěstí vám zboží po pár týdnech či měsících dorazí, ale v pochybné kvalitě, oblečení nesedí, elektronika nefunguje, hračky se rozpadají. Při pokusu o reklamaci nebo odstoupení od smlouvy však narazíte. Provozovatel hraje mrtvého brouka. Nejspíše budou chybět jakékoli kontaktní údaje nebo sídlí v zemi mimo EU, a šance domoci se svých práv tak bude mizivá. Navíc věci mohou být padělky nebo obsahovat různé nebezpečné či jedovaté látky v množství daleko převyšujícím v Evropě povolené limity.

Databázi nebezpečných výrobků, které se objevily v prodejnách na evropském trhu, najdete na www.nebezpecnevyrobky.cz.

Prodáváte příležitostně na internetu?

Máte doma přebytek věcí třeba po dětech, a tak zkoušíte štěstí na některém z internetových bazarů. Záhy po vystavení inzerátu se začnou ozývat zájemci. Radost vám však může zkazit další druh podvodu. Zájemce nemůže převzít věc osobně, a tak nabídne, že k vám pošle kurýra a vy se o nic nemusíte starat, jen vyplníte kontaktní údaje, včetně těch k bankovnímu kontu nebo z bankovní karty. Cože?! Pamatujte, že k prodeji není potřeba číslo vaší bankovní karty, její platnost ani CVC kód z druhé strany karty. Ani jako kupující nejste v bezpečí. Také mezi prodejci je řada podvodníků, kteří „zkásnou“ peníze, a vy se věcí nedočkáte nebo vám místo nich přijde prázdný balík. Alespoň částečně lze riziko eliminovat při nákupu přes známé inzertní portály, které zobrazují recenze z uskutečněných nákupů nebo nákupem s možností osobního převzetí.

Preventivní rady

• Obchod ověřte v rejstříku Justice.cz. Zjistíte tak, jestli dané IČO vůbec existuje a komu patří.
• Rizikové e-shopy si můžete ověřit také na webu České obchodní inspekce www.coi.cz/rizikove.
• Podívejte se na recenze zákazníků e-shopů na srovnávacích portálech, jako je Heureka.cz nebo Zbozi.cz. Nejen ty pozitivní, i negativní mohou hodně napovědět o důvěryhodnosti – třeba jak se obchod postavil ke stížnostem.
• Pokud obchod nenajdete na srovnávačích, buďte obezřetní. Samozřejmě může jít o nový e-shop, který si důvěru teprve buduje. Nebo jednoduše nechce s tímto portálem spolupracovat. Ale také se může jednat o e-shop, který už důvěru ztratil a musel se přejmenovat.
• Mějte aktuální antivirový program a internetový prohlížeč. Dokáže detekovat a zabránit spuštění zavirovaných stránek.
• Zkontrolujte adresu webových stránek. Pokud neodpovídá té oficiální, obsahuje drobné změny, různá další slova či zkratky, mějte se na pozoru. Vzpomeňte si na časté podvody se záměnou názvů známých značek Adidas, Nike, Puma a dalších.
• Pokud na stránkách chybí kontaktní údaje nebo nejsou věrohodné, stránku raději opusťte. Žádný slušný obchodník nemá problém uvést skutečnou adresu, telefon, e-mail, firmu, IČO apod.
• Pozor na podezřele nízké ceny.
• Každý obchod musí viditelně uvádět obchodní podmínky. Pokud chybí nebo jsou psané podezřelou češtinou, s množstvím chyb, rychle pryč.
• Plaťte pouze bezpečnými platebními metodami – na dobírku, přes zabezpečenou platební bránu nebo přes PayPal.
• Neklikejte na neznámé odkazy.
• Když platíte on-line, přesvědčte se, jestli adresa začíná na „https://“. Písmeno „s“ značí zabezpečené připojení.
• Nikdy nezadávejte heslo nebo údaje z platební karty na neznámém nebo podezřelém e-shopu.
• Naslibovat se dají hory doly. I sebevěrohodněji vypadající stránky se záplavou certifikátů Obchodníka roku a oceněním zákazníků mohou být podvodné. Ověřujte si údaje a nespěchejte.
• Kontrolujte svůj bankovní účet. V případě podivných plateb kontaktujte okamžitě svou banku.

Kam se můžete obrátit v případě potíží?

Česká obchodní inspekce (www.coi.cz) – poskytuje bezplatné poradensko-informační služby. Zabývá se stížnostmi, např. na nezákonné praktiky a klamavé reklamy.

Sdružení obrany spotřebitelů (www.asociace-sos.cz) – pomáhá spotřebitelům prosazovat jejich práva.

Evropské spotřebitelské centrum ČR (www.evropskyspotrebitel.cz) – V případě, že obchod nesídlí v ČR, ale jinde v EU, Norsku nebo na Islandu, můžete o bezplatnou pomoc nebo radu požádat Evropské spotřebitelské centrum.

Banka – chargeback (neboli zpětná platba) – pokud jste zaplatili bankovní kartou, ale zboží či službu jste neobdrželi a s obchodníkem se nedaří sjednat náprava, můžete u své banky zkusit požádat o tzv. chargeback. Na vrácení peněz touto formou však není právní nárok.

Policie ČR – pokud se stanete obětí podvodu, nahlaste to Policii ČR.

STOPonline.cz (stoponline.cz) – Jedná se o službu určenou k hlášení nezákonného obsahu. Jejím cílem je především ochrana dětí a mládeže před některými typy trestné činnosti v prostředí internetu.